Anketa 2

13. ledna 2017 v 17:02 |  Anketa
Anketa dole.
 

Anketa

13. ledna 2017 v 16:59 |  Anketa
Anketu nalezente dole.

Muzeum

13. ledna 2017 v 16:40 | ChrMuzeum |  Muzeum
Počátky muzea sahají do 60. let 19. století, kdy byla v Chrudimi založena Muzejní společnost (1865). Tato společnost již tehdy shromažďovala historické předměty. Na její činnost navázalo Průmyslové muzeum pro východní Čechy založené v roce 1892. Muzeum vzniklo nejen pro kulturní, ale i pro hospodářské potřeby města.
 


Divadlo Karla Pippicha

13. ledna 2017 v 16:35 | Wiki |  Divadlo
nachází se v Chrudimi, jde o divadlo bez stálého souboru. Nazváno je na podle Karla Pippicha (1849-1921), chrudimského advokáta a místního hybatele veřejného dění.

Původní chrudimské divadlo v Široké ulici při vstupu do města už kapacitně nepostačovalo a bylo proto roku 1929 zbořeno. U řeky Chrudimky, jihozápadně od historického centra města, pak bylo na základě návrhu architektů Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma postaveno divadlo nové. Základní kámen byl položen 28. října 1931 a slavnostní otevření s uvedením Smetanovy opery Libuše v nastudování místních ochotníků proběhlo 18. února 1934. Monumentální stavba tvořená nestejně vysokými hmotami je pojata ve stylu civilního konstruktivismu s prvky funkcionalismu a vyznačuje se tzv. nautickým (námořním) tvaroslovím jako jsou kruhová okna apod. Široké vstupní schodiště vede k rizalitu hlavního průčelí, členěnému na tři vchody, nad nimiž jsou velká okna foyeru. Nad tím vším bdí socha divadelní Múzy. Za vstupem následuje další široké schodiště do hlavní části a boční schodiště na balkony. Stěny jsou obloženy bílo-červeným mramorem nebo zeleno-žlutě pomalovaným dřevem, které zajišťuje dobrou akustiku. Obdélníkový sál s mírným sklonem s 18 řadami v přízemí a pěti řadami na balkonu má kapacitu celkem 1000 míst, včetně několika samostatných lóží. Strop je pastelově modrý, zaoblený jevištní portál nese motivy hvězdic a jeho vlys symboly činohry (maska) i hudby a zpěvu (lyra), spolu s Pegasem. Budova je už od roku 1958 zapsána v seznamu kulturních památek České republiky
více o kulturních věcí: http://www.chrudimsky.navstevnik.cz/

Mydlářovský dům

13. ledna 2017 v 16:33 | Wiki |  Dům kata Mydláře
je původně gotický dům v Chrudimi v Břetislavově ulici čp. 74. 11. ledna 1571 jej koupil mydlář a svíčník Matěj Mydlář, chrudimský měšťan, který dal dům přestavit v renesančním stylu. Asi čtyřleté práce skončily v roce 1577. Rodina dům držela do roku 1698.V roce 1972 byla stavba zrekonstruována pro Muzeum loutkářských kultur, které zde bylo otevřeno 2. července 1972. Dům je dnes kulturní památkou.
 

Sloup Proměnění Páně

13. ledna 2017 v 16:27 | Wiki |  Morový sloup
v Chrudimi se nachází na Resselově náměstí před kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Je postaven v barokním slohu (stavba byla dokončena v roce 1732) a centrálním tématem je výjev Proměnění Páně. Zároveň je také sloupem morovým (byl vybudován po poslední morové epidemii v Českých zemích a obsahuje sochy protimorových patronů) a mariánským.Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Pomník Viktorína Kornela ze Všehrd

2. prosince 2016 v 23:45 |  Pomník Viktorina Kornela ze Všehrd
Viktorin Kornel ze Všehrd, rodák z Chrudimi, byl český právník a spisovatel. Tento vynikající mistr svého oboru, který se zapsal význačným způsobem do českých dějin, je tvůrcem díla O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery a představitelem humanismu.
Jeho podobu můžete najít na této stránce:

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

2. prosince 2016 v 23:25 |  Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází na Resselově náměstí v Chrudimi. Jedná se o trojlodní bazilikální gotický kostel s románskými základy, který byl upravován v novogotickém slohu.



Historie města Chrudim

2. prosince 2016 v 23:15 | Jiří Charvát a kol. |  Historie Chrudimi

Historie města Chrudim

První stopy slovanských sídlišť byly nalezeny na území dnešní staré Transporty a Městských sadů, archeologické stopy osídlení dnešního vnitřního města jsou až z 9.-10.stol.
První písemná zmínka o Chrudimi je v listině z roku 993. Český panovník Boleslav II. v ní dává nově založenému benediktinskému klášteru v Břevnově právo pobírat z Chrudimě 1/10 soudních a tržních pokut. Listina sama je však podvrh až ze 13. stol. Celé východní Čechy byly do konce 10. stol. součástí slavníkovského panství se střediskem v Libici n. Cidlinou. V roce 995 byli Slavníkovci vyvražděni a jejich území spojeno s pražským knížectvím. Z tohoto důvodu je tedy pravděpodobné, že k vybudování chrudimského hradiště došlo až po tomto roce. Jistě však stálo v r. 1055, kdy v chrudimském hradišti zemřel český panovník Břetislav I.
Ze samotného hradiště se přibližně ke konci 12. stol. vydělil jako samostatný objekt zeměpanský hrad. Zde bylo od r. 1130 sídlo územní správy. Ke konci 12. stol. se Chrudim se svým hradským obvodem dostává k Děpolticům, vedlejší větvi vládnoucího přemyslovského rodu. Ti však ohrožovali jednotnost českého státu a byli proto nuceni odejít z Čech do Polska.
Nejpodstatnější změnu pro chrudimské dějiny přinesla 2. polovina 13. stol., kdy na místě starého hradiště byla králem Přemyslem Otakarem II. založena Chrudim jako město. Z toho vyplývaly výsady, které zajišťovaly obyvatelstvu jistou míru samosprávy a svobody trhů, obchodu a řemesel. Hradby to vše chránily a činily z města pevnost ve službách zakladatele a pána.
Kdy byla Chrudim jako město založena bohužel nevíme, protože zakládací listina města se v originále nezachovala. Jisté však je, že Chrudim musela být založena někdy před r. 1276. Pro oslavu 700-letého trvání města se chrudimská obec rozhodla pro časové určení r. 1263.
Nedlouho po svém založení se stává královským "věnným" městem. K podstatné změně v sociálním a národnostním složení obyvatel Chrudimě došlo již na počátku husitských válek. Jeden z vůdců táborského bratrstva, Jan Hromádka z Jistebnice, se zmocnil Chotěboře, kde se však 4. února 1421 vzdal Zikmundovým přívržencům. Byl odvlečen do Chrudimě a tam byl spolu s dalšími Tábory na náměstí upálen.
Vojska pražanů přitrhla nato do Chrudimi, kam od jihu dne 26. dubna 1421 přitáhl se svým vojskem i Žižka. Obě vojska se domluvila na společném útoku a dobytí města, jehož vojenským velitel Jan Městecký z Opočna, hlavní viník chotěbořského krveprolití, přijal již dne 28. dubna 1421 nabídnutou kapitulaci.
Chrudimská královská posádka z města odešla a brány města se otevřely husitským sborům. Kdo z občanů města nechtěl přistoupit k novému učení, pozbyl práva pobývat ve městě a mít tam majetek. Odstěhovali se tak někteří Němci a město bylo zcela počeštěno. Dominikánský klášter v Chrudimi byl úplně zničen a mniši pravděpodobně upáleni.
Chrudim v 16. století
Chrudim v 16. století
Když se po únavě husitských válek ujímal v Čechách vlády král Zikmund, vyslala i Chrudim svého velvyslance do Jihlavy, aby jeho jménem složila slib věrnosti novému panovníkovi. Spolu s jinými městy se i Chrudim přičinila, aby Jiří Poděbradský byl zvolen za "správce mocného a pravého království Českého".
Poměrně klidný vývoj města za jagellonské dynastie byl narušen až za prvního Habsburka, Ferdinanda I. Chrudim se spolu s většinou českých měst zúčastnila neúspěšné revoluce proti panovníkovi a byla za to exemplárně potrestána. Chrudim přišla o všechny své statky, zaplatila velkou pokutu a propadla jí privilegia. Sotva se obecní finance a hospodářský život trochu zotavily, přišla nová, podstatně horší pohroma. Chrudim se zúčastnila, jako většina českých měst, odboje proti Habsburkům r. 1618; nastolení zimního krále bylo uvítáno mohutnou slavností.
Chrudim 1620
Chrudim 1620
Český odboj skončil bitvou na Bílé hoře, majetek města tak byl znovu r. 1622 konfiskován. Městem procházeli cizí i císařské armády, které vydíraly a loupily. Vzhledem k tomu, že v té době ještě nebyly kasárny, postihlo ubytování a stravování vojska městské obyvatelstvo, které muselo vojsku dodat předepsané množství potravin a prostory pro ubytování.
Chrudim 1771
Chrudim 1771, Autor: Josef Cereghetti, Zdroj: Stará Chrudim
Nové války, zejména o rakouské dědictví r. 1742-1744, přivedly do Chrudimi pruská vojska, jejichž velitel, panovník Friedrich II. Veliký, měl zde svůj hlavní stan. Roku 1750 zde zřizuje královna Marie Terezie poštu a od r. 1751 je Chrudim sídlem reorganizovaného a trvale zde umístěného krajského úřadu. To s sebou přineslo i jisté hospodářské oživení, ale také bohužel přítomnost německého úřednictva a tím i nebezpečí postupného jazykového odnárodnění, které přetrvávalo až do 60. let 19. stol.
V první polovině 19. stol. je Chrudim poklidné venkovské město, zatím bez železničního spojení. Hlavním zaměstnáním bylo soukenictví, koželužství a zemědělská výroba.
Chrudim 1826
Chrudim 1826, Autor: F.J.Schmiedt, Zdroj: Stará Chrudim
Převratné události r. 1848 přinesly i novou správní organizaci. Při ní přišla Chrudim o krajský úřad a o kriminální soud, obojí se vrátilo zpět r. 1855. Ve druhé polovině 19. stol. dostala obec železniční spojení, byly založeny peněžní ústavy a četné průmyslové podniky.

Kam dál